| Po velmi dobrých zkušenostech z loňského startu na Velké ceně Grand Prix Kynologické revue ve Vrbovém (SK) jsme se rozhodli v letošním roce naši účast ještě zvýraznit a přihlásili jsme se oba. Já s Argem a Evička s Brunem, oba do kategorie IPO 3. Věděli jsme, že závod je hodně těžký, hlavně pro Bruna - jeho první v této kategorii, ale vzpomínka na loňskou velmi příjemnou atmosféru nám dodala odvahu. Vyrazili jsme v pátek po poledni a těšili se na závod. Počasí mělo být pod mrakem, zataženo a to by bylo pro nás i psy příjemné. Organizátoři měli vše připraveno tradičně na jedničku a tak už jsme na losování, které bylo velmi hezké, dokonce jsme měli možnost vidět módní přehlídku. Já startuji v polovině pole a Eva jde až na samém konci, myslím s číslem 35. Jdeme brzy spát a jsme zvědaví na ráno a terén na stopy. Je ráno, ale nebe není zatažené, docela normálně lije - chvílemi dokonce "jako z konve". Eva začíná s Brunem v prvé čtyřce. Terén je relativně snadný, vyšší vojtěška, jenom ten hustý déšť. Hned po první stopě víme, že je rozhodčí velmi přísný a nebude rozdávat příliš bodů. Výkon Bruna nás ale velmi zklamal. Celý první úsek šel jak na procházce, moc nečuchal , neoznačil předmět a na lomu tak dlouho ověřoval, až byl rozhodčím ukončen. Máme 10 bodů a to jsme rozhodně nečekali. Po poledni nastupuje na stopu i Argo. Pracuje sice mnohem lépe než ráno Bruno, ale bohužel neoznačil dva předměty a jeho soustředěnost na stopu nebyla taková, jak jsem zvyklý. Celkem 72 bodů. A to je opravdu málo. Náladu nám pozvedla skupina přátel z Maďarska, která si chtěla vyfotit Arga na stopě a byli tak upřímně nadšeni, že i nám se vrátila lepší nálada. Věříme, že zítřek bude výrazně lepší. Začínám já s Argem na poslušnosti. Bohužel ani na poslušnosti jsme nepředvedli dobrý výkon. A tak získaných 73 bodů odpovídalo předvedenému. To je tak o dvacet méně, než jsme chtěli ukázat. A už se chystáme na obranu. Argo naštěstí nezklamal. Bohužel jeho novinka, obtěžování figuranta v zástěně nás stála nějaké body, ale pak již vcelku slušná obrana, ale s malou razancí. Pan rozhodčí přidělil 80 bodů a to jsem s ohledem na tak těžký závod spokojen. Je odpoledne a Evička nastupuje s Brunem na poslušnost. Jsme zvědavi, jak asi dopadne vysílačka, ale Bruno si vybral svoje jinde. Chůze u nohy slušná, odkládačky se však vůbec nepovedly a aport také s velkou chybou. Zato vysílačka byla slušná. To už ovšem stačilo na pouhých 70 bodů. Už nám zbývá jediná obrana a doufáme, že nám zachrání reputaci. Naštěstí Evička s Brunem konečně předvedli co umí. Viděli jsme moc hezkou, velmi razantní obranu s dobrou ovladatelností a jsme spokojeni - máme 90 bodů a to si na tak těžkém závodě patřičně považujeme. Bruno s Evičkou si vychutnávají potlesk a gratulace a je to i další povzbuzení do tréninku. Je toho opravdu ještě dost k vylepšování. Příští rok je desátý ročník a to bychom chtěli dopadnout přeci jenom lépe. Ještě rozloučení s našimi slovenskými přáteli. Budu se asi opakovat, ale závod byl výborně připraven, vládla tu stejně jako loni mimořádně přátelská atmosféra, kterou podtrhovaly plné tribuny a my se tady cítíme opravdu výborně a rádi se budeme vracet. Neměl bych zapomenout ani výborné výkony rozhodčích pánů M. Ráčka, D. Majtase a J. Hodka, ani na naše kamarády ve figurantském Robetra Fagoše a Vlastu Křečka, kteří skvěle reprezentovali české figuranty. A dobře jsme se cítili se všemi našimi kamarády Pepou Kaňkou, Janou Křečkovou i s Tomáškem, Janou Pořádkovou, fandili jsme i Michalovi Horákovi i Milanu Muzikantovi . Prostě příjemně strávený víkend s přáteli. I za to patří dík všem organizátorům. Tak snad za rok nashledanou… |